Jdi na obsah Jdi na menu

Strava podle ročního období

Hodně lidí si při zmínce o zdravé stravě pomyslí, že jde o jakési přechodné pominutí smyslů u dotyčného, nebo že "ty lidi už neví, co by, je to dneska moderní" apod.Většinou samozřejmě vámi opěvovanou zdravou stravu odsoudí bez nějakého hlubšího a bližšího pohledu na věc, bez snahy o pochopení.

 

Málokomu dojde, že takto jedli naši předkové a bylo to zcela přirozené a normální.Naopak v kontrastu s výše zmiňovanými lidmi byli naši předkové velmi moudří.Za úplně nejmoudřejší považuji to, že jedli pouze to, co zrovna rostlo.A v zimě to, co si na podzim uskladnili.A navíc jedli lokální potraviny.

Dneska to máme těžké, supermarkety nabízejí v lednu salátové okurky a rajčata, v březnu nebo dubnu maliny a borůvky a pomalu po celý rok banány a pomeranče....

 

Zkusme se zamyslet na našimi nákupy a jídelníčkem a zkusme si představit, jestli by si náš pradědeček dal v zimě vodovou okurku a kyselé rajče.

Já myslím že ne.

Pojďme si shrnout, jaké potraviny do jakého období patří.

 

 Na jaře  nám výborně poslouží divoká zelenina( plevel ), které je všude dost, je zdarma a většinou i vlastně bio. Nesmíte ovšem sbírat u silnic, polí apod...

Jedlý plevel je úplně nabitý vitamíny, enzymy a životodárnou jarní energií.

Sbíráme např. pampelišky, sedmikrásky, hluchavky, ptačinec žabinec, řebříček, česnáček, kopřivu, popenec, medvědí česnek....Doma nebo na záhoně si vypěstujeme řeřichu, petrželku, pažitku.

 

V poslední době dávám do mističky s vodou odkrojené vršky mrkve a petržele, někdy i červené řepy a za pár dní jim začnou růst zelené natě.Do skleničky s vodou zas umístím cibuli, kořínky dolů, a taky pěkně obrazí.Voda ale musí být jen ke kořínkům, nenamáčejte celý spodek cibule, začal by hnít.

 

Jelikož jsme po zimě, potřebujeme doplnit vitamíny, takže si též naklíčíme nějakou tu luštěninu, nebo i obilí.Klíček opět obsahuje velké množství energie, dokonce tolik, že denně je jich doporučovaná jen půl až jedna lžíce.

Zelenina, kterou doma používáme vpodstatě denně a po celý rok a milujeme ji, je zelenina kvašená. Na jaře má ovšem ještě bonus navíc, dělá moooc dobře našim  játrům.Obsahuje opět kromě vitamínů i enzymy, takže ji pokud možno tepelně neupravujeme.Jedno naše dítě ji miluje a sní ji klidně samotnou, menšímu to musím "zamaskovat" do jídla, třeba zamíchat do omáčky.

 

Na jaře se snažíme omezit tuky, smažená a příliš solená či kořeněná jídla, játrům a žlučníku, které vládnou na jaře, dělá dobře i po ránu vypitá teplá voda s citronem nebo jablečným octem.Z ovoce jsou skvělá např. jablka.

V létě se snažíme ochladit.Ovšem ne ledovými nápoji a zmrzlinou, ale např. přidáním syrové zeleniny, kukuřice, tofu, tempehu.Dále používáme červenou čočku, dlouhozrnnou rýži natural, tepelně upravenou zeleninu upravujeme jen krátce( např. napařením ).

Ideální letní zelenina je meloun.Dále ovoce, které zrovna dozrává - jahody, maliny, borůvky, letní jablka, rybíz....

V létě musíme zvýšit příjem tekutin, nejlepší na zdravé pití je čaj bancha, který nepřekyseluje,  voda s citronem, čaj z opraženého ječmene, voda vyluhovaná s bylinkami či jedlými květy - např. bezinková, meduňková, mátová, měsíčková, z květů jabloně či třešní apod.Takovou květovou vodou do sebe dostaneme i velkou porci energie.

 

V létě se snažíme vyhnout klasickým letním lákadlům, jako jsou hranolky, langoše, grilované maso a přemíře alkoholu.Zvyšují horko v našem organismu a pro člověka, jehož srdce nefunguje úplně jak má, mohou tyto hody znamenat velké problémy, nebo taky pověstnou poslední kapku.

A co si dáme na podzim?Pokud máte rádi mléčné výrobky, tak alespoň na podzim je zkuste vynechat.Nejenže nás ochlazují, ale taky nám zadržují v těle vodu a zahleňují.Bohužel nejde jen o to, že budeme více smrkat či pokašlávat a ztrácet hlas, ale hleny se ukládají i hlouběji v těle a pak dělají i jiné neplechy.

Pokud jste zdraví, můžete si mléčné produkty občas dát, ale určitě ne jako denní základ stravy, spíš jako občasný zákusek

Na podzim přidáváme na vařených jídlech, abychom se pěkně zahřáli, můžeme klidně vařit od snídaně až po večeři.

Prodlužujeme dobu varu a více zahušťujeme( samozřejmě ne bílou moukou ), častěji zařazujeme ředkve.

Pojídáme rýži, jáhly, ve velmi chladných dnech i pohanku.

Můžeme přidat více tuku než v létě.

 

Konzumujeme křen a česnek, pro děti necháme přejít varem.Přidáváme více luštěnin než v létě, preferujeme cizrnu a hrách.

Snažíme se co nejčastěji jíst kulatou zeleninu jako např. červenou řepu, cibuli, kapustu, dýni, zelí, kedlubny....

Vhodná mořská řasa je Hiziky.

Přichází zima a my si můžeme ( s rozumem ) dopřát více tuku i živočišných produktů, pokud je máte rádi.

Zeleninu je nejlépe jíst takovou, která se dá uskladnit, např. kořenovou, dýně, zelí, na záhoně i v mrazu můžeme uříznout růžičkovou kapustu....

Nezapomínáme na zelené posypky, vaříme jáhly, pohanku, ječmen, oves, kulatozrnnou rýži, fazole - nejlepší jsou azuki, ale střídáme druhy, jako u všeho.Důležitá i v zimě je pestrost.

 

Pijeme opravdu teplé nápoje, chceme se přece zahřát.

Přidáváme skořici, zázvor, špetku chilli.....

Univerzální návod pro všechna roční období je - řiďte se svou intuicí, nejezte v zimě tropické ovoce, studený jogurt apod.Snažte se naslouchat svému tělu, ono si opravdu řekne.Problém dnešní doby je ovšem v tom, že jak jsou naše těla přesycená a zanesená tou spoustou cukru, mléka, mouky, masa atd, k tomu jako bonus všudypřítomné konzervanty, barviva a aromata, že většinou nedokážeme posoudit, co že to vlastně to tělo po nás chce.

Pokud ale chvíli vytrváte u opravdu zdravé stravy, vaše tělo se pročistí, bude mít i více energie a rozpozná, co je pro něj špatné a co dobré.A konečně mu porozumíte.

 

Máte také vy zkušenosti s tím, co dokáže nevhodně a vhodně zvolená strava?

Líbil se vám článek ? Sdílejte ho, prosím.

 

Zdroj foto : Pixabay

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář